Jde to na Spartě po dobrém?

<< Zpět

30.10.2011, Autor: bojík

Když Sparta prohrála doma s Libercem, bral jsem to jako většina sparťanů, tedy s klidem. Že porážka jednou přijde, muselo být jasné i tomu největšímu optimistovi. Sice mě trochu zaráželo, v jakém stylu si s námi tým ze Sudet vytřel půlky a hlavně, jakým způsobem často doslova zesměšňoval naší obranu, přesto jsem ale věřil, že se jedná o výpadek, který se Spartě slovy docenta Chocholouška z vynikající české komedie Jáchyme, hoď ho do stroje, stává maximálně jednou za deset let.

Bohužel, dva následující ligové zápasy v Teplicích a doma s Mladou Boleslaví potvrdily, že se o ojedinělý výpadek rozhodně nejednalo. V Teplicích se nám i přes nepříliš dobrý výkon díky brance jinak nepříliš produktivního Miroslava Slepičky a hlavně opravdu veliké porci štěstí podařilo zvítězit, z předvedené hry jsem byl už ale i já poměrně rozpačitý a mrzutý. Korunu tomu všemu pak nasadil výkon a výsledek zápasu s Mladou Boleslaví.

A já se začínám ptát: Dokážou sparťané hrát skutečně dobře pouze ve chvíli, kdy nad nimi visí obrovský Damoklův meč a jde jim doslova o kejhák? Tak mi to totiž připadá. Poté, co náš tým nedokázal postoupit přes bídáky z rumuské Vasluie (nad tím kroutím hlavou ještě dnes), se na Spartě očekávalo zemětřesení, které podle všeho opravdu nebylo daleko. Na hráče byli naštvaní fanoušci, ale hlavně šéf Sparty, Daniel Křetínský, který tento neúspěch rozdýchával opravdu hodně těžce a dlouho (není se čemu divit).

V takovéto atmosféře, kdy jak realizační tým včetně panů GSM a prvního trenéra stáli na hraně propasti a nad hráči visela hrozba citelných pokut, odjel tým k těžkému zápasu na hřišti Viktorie Plzeň, kde po dobrém výkonu zvítězil 2:0. Jako malá forma omluvy možná, rozhodně se však nemohlo jednat o plnohodnotný odpustek. A tak celý kádr, který měl nad sebou stále výše vyjmenované hrozby, postupně začal šlapat jako dobře namazaný stroj. K dobrým výsledkům se přidali i slibné výkony a konečně hra, na kterou se dalo po dlouhé době dívat.

S tím, jak rostla vítězná šňůra i bodový náskok na čele tabulky, začali fanoušci i média zapomínat na ostudu v předkole Evropské ligy. Nedělám si iluze, že by na ní zapomněl tak inteligentní člověk, jakým je Daniel Křetínský, i on ale mohl po výhře nad slávistickými kašpárky podlehnout dojmu, že se tým vrátil zpět na správnou vlnu.

A to je možná právě ten problém. Na hráče přestal být vyvíjet takový tlak, před kterým se nedá uhnout. Ze všech stran slyšeli, že ve stejném stylu zválcují celou ligu, chvála se na ně hrnula ze všech stran a tak se stalo to, co nikdo z nás nechtěl…polevili. Jak hráči, tak trenéři. Výsledkem jsou tři minulé zápasy, do kterých jako by nastoupilo jiné mužstvo.

Řeči Martina Haška, že jim uškodila reprezentační přestávka, možná jsou pravdivé, rozhodně ale nemůžu sloužit jako omluva. Také Viktoria Plzeň v repre pauze postrádala celou řadu hráčů, přesto se nedá říci, že by jejich absencí byl tým poznamenán v takové míře, jako Sparta. Nehledě na to, že Západočeši na rozdíl od nás mají mnohem nabitější program díky utkáním v Lize mistrů.

Kdepak, nemyslím si, že v tomhle je jádro problému. Jak se ale zdá, naši miláčci nad sebou neustále potřebují cítit svištící bič, který kdykoliv může dopadnout na jejich záda. Jakmile tuto hrozbu cítit přestanou, jdou jejich výkony rapidně dolů a předvádějí nestravitelnou hru, jako například na jaře 2010. A přiznejme si, přátelé, že výkony, kterými se po reprezentační přestávce prezentují hráči jako Zápotočný, Vidlička, Pamić nebo Hušek s Kadlecem, jsou takřka hanebné a naprosto nehodny jména Sparty.

foto Sparta.cz

<< Zpět

Komentáře

• Pár změn v sestavě

  dominik2730.10.2011 20:15reagovat

  ... by neuškodilo. To je pro mě jeden z nejlepších způsobů, jak se vymanit z krize. Pomohlo to po Vasluji. Pomůže to i teď, pokud k tomu dojde.